Milionář→ 9

05.04.2020

... vědomostní soutěž Milionář, 9. část, giganti české historie ...

Český Henry Ford

   Narodil se jako šesté z dvanácti dětí do rodiny chudého ševce. Ševcovské řemeslo mělo v rodině tradici sahající až do 17. století. Již v šesti letech objevuje se svými sourozenci kouzlo ševcovství. V roce 1890 odchází do Prostějova a nastupuje u firmy Fäber, vyrábějící ševcovské stroje. 
  Brzy dostává výpověď z obavy zaměstnavatelů o možnou konkurenci. V patnácti letech odjíždí za sestrou Annou do Vídně a díky její finanční podpoře začíná pracovat ve vlastní dílně, ale podnikání končí nezdarem. Po návratu pracuje v otcově dílně jako obchodní cestující, ale stále více myslí na otevření vlastního podniku. Záhy zakládá spolu se sourozenci Annou a Antonínem obuvnickou živnost ve Zlíně. Během prvního roku se neprosperující firma potýká s dluhy. Obrat nastává v roce 1896, kdy přichází na trh s novým typem obuvi, kde je drahá kůže nahrazena levným plátnem. Plátěné boty se stávají módním hitem a pro nízkou cenu si je může pořídit téměř každý. V roce 1897 firma splatí dluhy a začíná rozkvétat. Bratr Antonín onemocní tuberkulózou a hlavou firmy se stává ??? . V roce 1900 nechá postavit svou první tovární budovu, do níž si nechává dovézt nejmodernější obuvnické stroje. O čtyři roky později odcestuje do USA a na několik měsíců se nechává zaměstnat jako řadový dělník u montážní linky automobilových závodů Henryho Forda. Po návratu z Ameriky zavádí ve Zlíně pásovou výrobu, dvousměnný provoz a prodejní oddělení firmy. V roce 1912 se ??? ožení s Marií Menšíkovou, dcerou ředitele významné Vídeňské knihovny. O dva roky později se jim narodí syn Tomáš John. Ke konci první světové války přichází očekávaná krize podniku s poklesem prodeje obuvi rakousko-uherské armádě. Závody se ocitají v několikamilionové ztrátě a nadměrně se zadlužují u mnoha československých bankovních ústavů. ??? se však nevzdává a do dvou let firma opět expanduje do celého světa. 
V roce 1923 se ??? stává starostou Zlína a začíná budovat obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod. V roce 1930 dokončuje ??? výstavbu letiště v Otrokovicích a v témže roce zakládá po celém světě výrobní podniky nesoucí jeho jméno. 
??? unikl několikrát smrti. Poprvé v roce 1911, kdy měl autonehodu a po následné operaci ve Vídni vyvázl pouze s jizvou na pravé straně čela. V roce 1917 to byl zánět dolních končetin, kdy jej málem usmrtily křečové žíly, které si způsobil dlouhým chozením s plnou nůší kůží na zádech v počátcích podnikání. V roce 1932 mu ale štěstí nepřálo...


Napsal sám o sobě↓
"Brzy si mne práce podrobila celého. Všechno požehnání mého života počalo se tohoto dne. Pochopil jsem svoji pošetilost v napodobování lenošných lidí, ať pánů či nepánů. 
Vykonáváním všech dělnických prací našel jsem cesty, které vedly k úspoře materiálu i zjednodušení dělníkovy práce... Suroviny nosil jsem na zádech z otrokovického nádraží od půlnočního vlaku, deset kilometrů od Zlína. Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál a ráno ho vydal dělníkům. Dělníci pracovali ve dne v noci, až bylo dílo hotovo. Pak zase dělníci vyspávali a já jel v noci odvézt zboží, dovézt novou surovinu a i peníze na výplatu... 
Sám jsem nakupoval materiál, sám jej pořezal nebo střihal, sám rozdělil mezi dělníky, sám přijal a prohlédl pár po páru, sám vyplatil dělníky, sám provedl všechno knihování a vyúčtování..." 


POTRAVINÁŘSKÝ ŘETĚZEC ZA VELKÉ VÁLKYStal se významným sociálně-politickým instrumentem, který umožnil zásobování prudce rostoucího počtu zaměstnanců továrny. V kritických letech první světové války podnik dokonce zásobování potravinami dotoval. Na konci první světové války mělo být na podnikovém potravinářském řetězci závislých zhruba 8 000 osob. Do závodního konsumu (rozděloval veškeré přijaté zboží mezi konsumenty, tovární kuchyni nebo podnikovou pekárnu) jen v posledním roce války dodali: 72 vagonů mouky, 2 krup, 6 cukru, 3 soli, 1 sody, 1 válečné kávy, 3 marmelády, 2 kvašeného zelí, 18 brambor, 4 hlávkového zelí, 1 sádla, 1 cikorie a množství dalšího zboží v menším objemu. Tehdejší podniková pekárna zpracovala během roku 340 000 kg mouky, z níž napekla 476 000 kg chleba, tedy zhruba 240 000 bochníků. Dotovaná tovární kuchyně připravila podle statistiky za rok 1918 328 500 porcí černých káv, 542 400 obědů, 220 000 masitých večeří a 301 480 večerních polévek. Masa opatřila firma pro své zaměstnance na 118 435 kg. K tomuto účelu porazili 270 kusů hovězího dobytka, 128 telat, 439 vepřů a 82 skopců.


Majetek je povinností mnohem více než právem.
Snad ne každý tomu takto rozumí a je v tom tedy chyba. Protože ve skutečnosti účel bohatství, majetku je v tom, aby se rozléval a sloužil co největšímu počtu lidí. Jinak by neměl mravního základu. A nevidím - jako to neviděli přede mnou Tomáš a Antonín -smyslu majetku jenom v tom, že si jím majitel slouží sám.Tehdy je majetek nemravností. Čím větším je, tím větší nemravností se stává. I veliký majetek má mravní oprávnění jenom jakožto nástroj veliké práce a služby ve prospěch j i n ý c h l i d í ...Jakožto nástroj zaměstnání, práce, živobytí pro lidi, jakožto nástroj služby jiným lidem - je mravným, má svoji mravní základnu. 

 Velká pozornost se v podniku věnovala tělesné výchově, ovlivňující nejen fysické zdraví mladých mužů, ale celkovou zdatnost, potřebnou ke splnění požadovaných pracovních výkonů. Všemi dosažitelnými prostředky (výchovou, rozhlasem, tiskem a j.) se propagovaly zásady rozvíjející egoistickou ctižádostivost, snahu dosáhnout vytýčených cílů (mnohdy i jen vidin) a soutěživost "kdo více a lépe". Uvedené zásady se mladým mužům vštěpovaly i pomocí letáků BŠP (v letech 1931-32 vyšlo 31 čísel) a hesel, např.: "Co chceš - můžeš!", "Buď první!", "Pomoz si sám!", "Svět patří smělým!". Zvláštní důraz se kladl na získávání "odpovědného, nebo alespoň vyššího místa", peněz a majetku. Většina mladých mužů přijímala vyhlašované zásady za své a stávala se jejich obhájci. Poté, co byli mladí muži i mladé ženy oblečeni do stejnokrojů, měli tyto zásady povinnost i šířit. 
My rozhodně nepotřebujeme pro naše děti vysvědčení. My potřebujeme, aby se naučily dobře a rychle myslet a také vydělávat, aby byly s to udržet krok ve výrobě s Američany a Angličany lépe, než jsme to dovedli my. Aby měly odvahu hledat si svůj chléb jinde než u státní pokladny. Aby rodiče nenaříkali v hospodě u plného džbánku na velká vydání na školství. Aby děti měly dobře placené učitele a aby si rodiče nemysleli, že starost o výchovu dětí patří státu. (T.B.) Poslali jsme stovky našich českých lidí do světa. Polovina z nich ve světě ničeho nevyřídila nebo se z půli cesty vrátili, ztrativše odvahu k překonávání překážek, jež představují: neznalost jazyka, nezvyklost klimatu, obava z nemocí a strach ze svěřených úkolů. Tomu ve Zlíně čelíme výchovou Mladých mužů. (J.A.B.)

Zájemci vždy převyšovali počty přijímaných, čímž se vytvářely pro podnik zcela mimořádné předpoklady pro vysoké tempo výroby a rozvoj firmy. Ze zprávy živnostenského inspektorátu vyplývá, že v roce 1929 se přihlásilo 1400 uchazečů, v roce 1930 již 2000 a jejich počty se s růstem hospodářské krise dále zvyšovaly: 1933 již 10 000, v letech 1934-35 pak 12 000 a v roce 1937 dokonce 21 000 uchazečů . V průměru se přijímala z přihlášených zájemců asi jedna desetina. Před zkouškami vyloučili ty, kdož v žádosti uvedli, že chtějí být "jen dobrými dělníky", protože vedení podniku hlásalo názor, že "to je ovšem málo, neboť na hoších se vyžaduje nejen zdatnost, ale i ctižádostivost". Z uvedených počtů přihlášených přijali ty, kdož prokázali nejlepší výsledky u zkoušek, které se konaly ve stanovených obvodech celé republiky (r. 1930 na 14. místech).


Otázky↓
1. Jaké bylo jméno a příjmení tohoto českého velikána, českého Henry Forda, zakladatele rodinné gigantické firmy ???
2. Tento podnikatelský velikán tragicky zahynul 12. července 1932. Firmu převzal jeho stejnojmenný syn. Jak a kde→ město tragicky zahynul ???
3. Co znamenala v podniku zkratka BŠP ???